Nový Zéland III - Hobitín a Rotorua
7. den - pohoda na pláži
Ráno jsme vyrazili na Cathedral Cove. Je to průtes v jedné zátoce a cesta pěšky tam trvá asi hodinu a půl. Vyrazili jsme poměrně brzy, ale i tak nás dostihlo velké horko. Po návratu k autu jsme se rozhodli vrátit k Hot Water Beach a užít si tam odpoledne. Tentokrát nebyl příliv, tak jsme celý systém viděli. Každý si tam může vykopat díru, která se zaplní horkou vodou z podzemního pramene. Bylo ale dost horko i bez toho a tak jsme radši zvolili studený oceán. Byly velké vlny, se kterými člověk trochu bojoval, ale byla to výborná zábava. Pro jistotu jsme se mazali opalovacím krémem s SPF 40, ale nestačilo to. Oba jsme se ošklivě spálili, ale kůže k sobě začala přicházet až večer. To jsme už byli přesunutí do kempu, kde jsme různě ošetřovali svá bolavá těla.
Ranná trasa stála naozaj za to. Cesta viedla krásnou prírodou, miestami s perfektným výhľadom na oceán a okolité menšie ostrovy. Pasúce sa zvieratá sa stali samozrejmosťou a pridávali na zážitku. Všetko krásne a pohodové. Po návrate z Cathedral Cove sme zvyšok dňa oddychovali na pláži. Bola to krásna pohodička. Večer sme si začali postupne uvedomovať, že to neostane bez následkov a že ochranný faktor 40 je na Novom Zélande asi ako 20 u nás. No obavy zostali v pozadí nedočkavosti, nakoľko na ďalší deň sme mali naplánovanú návštevu Hobitína! A aspoň pre mňa to bol TOP z nášho dobrodružstva na Novom Zélande.
8. den - Hobitín a následky spálenia
Tento den jsme měli velké plány. Hned ráno jsme měli na 9:30 zařízenou prohlídku Hobitína. Vyrazili jsme na cestu a v 9:15 jsme dorazili do prodejního centra lístků. Zjistili jsme ale, že prohlídky probíhají reálně někde úplně jinde a cesta tam trvá zhruba 20 minut. Vypadalo to, že to nestihneme, a otázkou bylo, jestli nám vymění lístky na jinou dobu a jestli se tam vůbec přes všechny rezervace dostaneme. Po velkých nervech to nakonec dopadlo dobře a my se dostali hned na další prohlídku v 10:00.
Po příjezdu do Hobitína se postupně začaly ozývat mé spálené nohy. I když byly namazané, tak jakýkoliv kontakt s látkou nebo sluncem byl strašně bolestivý. Nakonec jsem tuto prohlídku spíše protrpěla, než abych si ji užila, ale v každém případě jsem ráda, že jsme tam byli. Je to sice hodně turistické, ale nádherné místo.
Další na programu byla návštěva Maorské vesnice v Rotorue. Dojeli jsme na místo a měli čas na piknik. Jakmile jsem ale sundala pohorky, okamžitě se mi vylil okolo kotníků obrovský otok a já se nevešla do jediných bot. Zároveň s tím mi zatuhla kůže na lýtkách a každý krok byl opravdu boj a utrpení. Povedlo se nám přeložit návštěvu vesnice, a tak jsme jeli dál do Bay of Plenty do kempu.
Ranná naháňačka s časom nakoniec dopadla dobre a bolo to nádherné. K Hobitínu sa nedalo ísť autom, ale autobusom, ktorý vozil ľudí tam a späť. Už samotná cesta tam bola krásna. Okolitá príroda presne ako vo filme so zelenými trávnatými kopcami a pasúcimi sa ovcami. Môcť sa prejsť Hobitínom, jeho cestičkami, vidieť všetky domčeky, teda presnejšie nory, mať možnosť do jednej aj vojsť a vyfotiť sa (a že som teda fotil všetko čo sa dalo), jednoducho nádhera. Mrzelo ma len, že si to Alenka nemohla užiť naplno.
Pred koncom prehliadky sme sa ešte osviežili U Zeleného draka a ako inak než pivom (ginger beer). Pre fanúšika Pána prsteňov (ako ja), splnený sen. Jednoducho nádhera! Nezabudnuteľný zážitok. Pred úplným odchodom z tohto nádherného Kraja sme sa ešte zastavili v obchode so suvenírmi, no a ja som neodolal moci prsteňa a musel som si jeden kúpiť. My precious!
9. den - na cestách
V tento den jsme měli v plánu se jet podívat na divočejší přírodu v oblasti Gisborne. Já měla stále oteklé nohy a byla jsem naprosto nepohyblivá, takže jsme plán upravili tak, že u Gisborne zastavíme u pěkného odpočinkového místa a já si budu číst, zatímco Standa projde okolí. Když jsme ale dojeli na místo, tak se nám nepodařilo najít vstup do dané lokality. Po delším pátrání jsme to vzdali a vrátili se do kempu, ve kterém jsme byli i předcházející den. Bylo to dost únavné a zbytečné.
Tento deň sme najazdili niečo cez 500 km (niečo cez 6 hodín v aute). Bolo to dosť únavné. Lepšie by bolo ostať napr. celý deň v kempe a len oddychovať. Ale ani jeden z nás to nemohol vedieť dopredu a dovtedy nám takmer všetko vychádzalo podľa plánu. Takže sme si povedali, že nevadí, vybrali sme si horší deň. Ak by bol jediný počas celých troch týždňov, tak by to bola aj tak nádhera. Myslíte, že bol jediný alebo ich bolo viac? Uvidíme v ďalších článkoch :P.
10. den - Maori a Haka
Ráno jsem už byla pohyblivější. Stále jsem měla oteklé nohy, ale už jsem mohla trochu chodit a kůže na lýtkách byla v lepším stavu. Sjeli jsme do Rotoruy a začali jsme obcházet místní atrakce. Vzhledem k vysokým cenám a mé nepohyblivosti jsme nakonec udělali spíše prohlídku města se zastávkami na odpočinek a večer jsme vyrazili do Maorské vesnice Tamaki. Tato vesnice se nám strašně moc líbila. Předváděli nám místní zvyky a tance a ochutnali jsme tradiční jídlo. Měli tam pro nás připravené různé aktivity. Jako jedna z nejlepších mi přišla ta, kde všechny muže učili bojový tanec Haka.
Ka mate, ka mate! Ka ora! Ka ora! Top zážitok z maorskej dediny. Niežeby mi to nejako išlo, ale aj tak to bola poriadna zábava. Okrem ostatných aktivít ma dosť zaujala aj príprava jedla v zemi. Stačia rozžhavené uhlíky a o všetko ostatné je postarané. Vrstva mäsa, vrstva zemiakov, vrstva ďalšieho mäsa, zakryť a za pár hodín je hotová perfektná večera. A že teda bola chutná :). Celkovo veľmi príjemný večer, plný zábavy a originálneho jedla.
Další články z Nového Zélandu: